Systém chladicí vody pro lisování je průmyslový uzavřený recirkulační chladicí systém, který jako prostředek k ochlazování zařízení či procesů používá chladicí vodu v rozsahu 20 °C až 30 °C. Jeho základní provozní charakteristikou je regulace snižování teploty. V podstatě se jedná o systém, ve kterém chladicí voda odebírá teplo od zatěžujících zařízení, jimiž protéká, a toto teplo následně odvádí prostřednictvím chladicích jednotek (chillery) před tím, než bude opět recirkulován.
Při zkoumání komplexního využití tepelné energie v rámci systému chladicí vody mohou hardwarová řešení, jako je instalace deskových výměníků tepla a tepelných čerpadlových jednotek v chladicí síti, umožnit rekuperaci a opětovné využití tepla. Nicméně je třeba pečlivě zvážit skutečné investiční náklady na vybavení i ekonomický návrat.
V oblasti vzduchotechniky lze teoreticky využít získané teplo k topení prostor. To je realizovatelné zejména v zimním období, kdy by mohla být využita velká část nebo dokonce celá dostupná tepelná energie. Existují však dvě hlavní předpokládané podmínky týkající se velikosti systému: 1. Instalovaná kapacita musí být dostatečně velká a 2. Množství tepla určeného k výměně musí být významné. Co se týče požadavků na procesní teplotu: výměna chladicí vody musí splňovat teplotní požadavky procesu lisování.
Nicméně existuje výrazná nevýhoda. Období, kdy má průmyslový systém chladicí vody svůj vrcholný chladicí nárok, přesně koresponduje s obdobím, kdy má také vzduchotechnický systém svůj vrcholný chladicí nárok. Využívání těchto systémů vzájemně propojených během těchto špičkových období by zvyšovalo potřebnou instalovanou kapacitu jak chladicích zařízení (chladičů), tak i chladicích jednotek. Proto je nutné hodnotit přínos takové integrace velmi kriticky.
Za druhé, využití tepla k vytápění prostor prostřednictvím vzduchotechniky přináší nový problém. Průmyslový systém chladicí vody je systém konstantní teploty. Když jeho teplota dosáhne nastaveného cíle, je nutné zastavit výměnu tepla ze strany tepelného čerpadla vzduchotechnického systému. To v praxi často vedne k situaci, kdy není k dispozici žádné teplo, které by mohlo být rekuperováno tepelným čerpadlem. Proto nelze při výběru vzduchotechnických jednotek vůbec snížit elektrický topný výkon pomocné topné funkce fan coil jednotek. U systémů, kde je celkové množství rekuperovatelného tepla omezené, je míra využití získaného tepla nízká a ekonomický návrat je zanedbatelný.
Za třetí, integrace vzduchotechnických jednotek do tohoto schématu rekuperace tepla nevede ke snížení investic do základního vybavení jednotek. Veškeré potřebné jednotky (chladiče pro chlazení, tepelná čerpadla pro vytápění) musejí být stále nainstalovány. Doporučuje se, aby klienti posoudili potřebnost výměny tepla mezi systémem chladicí vody a vzduchotechnickým systémem na základě jejich skutečných provozních nároků a aktuální situace.
